Děkuji pěkně, asi. Nicméně, popořadě. Tak nějak nemám z té mé Fedory radost, hlavně kvůli úžasným drajvrům na intelovou grafiku. Nejde v tom KDE. Jakože fakt ne, pade to a pade. Relevantně vypadajících bugů je v bugzille milión, všechno to vypadá smutně a místy skoro až zoufale. Snaha spravit to cestou nahoru, tedy nejnovější drm v jádře, mergnout do něj úplně všecko (drm-intel od anholta především), nejnovější patche do xkového drajvru, ta se jaksi nevede. Pravda, některé chyby možná ubývají, nicméně celkově je to pěkně v… nedobře. 

Taky je tu cesta vrátit se k nějaké starší verzi, která jakžtakž fungovala. Správnost (v rámci možností) této cesty zhruba potvrzuje archivní instalace Debianu na mém starém disku (skutečně archivní, dva roky to leží v šuplíku), kde KDE funguje. Plusminus. Ale když už si s tím chci hrát, zkusil jsem tedy hit dneška (všechna chladná děcka to mají, tak to musí bejt supr), totiž ten Arch Linux. No. A výjimečně prozradím mravní ponaučení dnešního zápisku předem. Nedělejte to, nemá to cenu, jestli vám nestačí ten Debian, tady to lepší nebude. Tak za pár roků, tímhle tempem, možná.

Od instalátoru jsem nic nečekal, nu, taky tam ani nic nebylo, akorát jenom to rozdělovátko disku a přiřazovátko partišen mohlo jednak být přehlednější, druhak neházet errory, když jsem mu směle vnutil LVM. Taky tam mohl bejt firmware pro b43, který někteří strašlivě smělí a hodní lidé napsali v jakési sice neúplné, ale funkční open source variantě, což vám dovoluje dostat se na net bez situace, kdy k tomu, abyste se dostali na net, se potřebujete dostat na net, abyste si stáhli ten firmware. (Ale b43-fwcutter tam je. A firmware k tisíci dalším volovinám taky. Lala.)

K tomu netu se váže ještě další story, kdy Arch má jakýsi pokus o systémovou konfiguraci připojení k síti ve své globálním rc.conf, jako příklad je tam ethernet s dhcp, ale wifinu s WPA to umí až když se to doplní nějakým dalším kdovíčím. No bodejť by taky ne, když celej tenhle krám je míň než thin wrapper na ifconfig a iwconfig. To by mohlo bejt vlastně ústřední heslo celýho Archu. Jo, je to úplně naprd, ale je to jednoduchý a ve dvaceti řádcích bashe! Nojo. Jinými slovy, NetworkManager už asi prostě zvítězil, no. Trochu smutný, řekl bych. Ale je tu k němu aspoň i CLI.

Balíčkovač je taky kouzelná věc. Dobré je, že je velmi rychlý, určitě rychlejší než yum a rpm (no, všechno je rychlejší než yum a rpm), rychlejší než apt. Arch k němu má i doplněk yaourt na stahování jakýchsi „komunitních“ balíčků, tedy spíš receptů na balíčky, stahujete si jenom makefile a zdrojáky, kompiluje se to u vás. No, to je celkem šumák. Podstatné je, že „komunitní“ je tady dovedeno dost do extrému. Pokud o kvalitě samotných distribučních balíčků nemám nutně valné mínění, tak tady je to tak… no. Dobré je, že většinou jdou zkompilovat a nezřídka pak i fungují. Ale pokud čekáte třeba, že se v nich někdo obtěžoval vypsat například všechny závislosti, tak to nečekejte.

Stejně tak asi ani nečekejte žádný moc pěkný frontend. To něco co tu je (shaman), je úplně rozbité. Možná by nemělo, ale je, no. Je tu myslím určitá naděje, že se dají použít Package-kitové frontendy, ale to pouze za předpokladu, že ta nejvíc rozbitá část toho GUI není zrovna ona knihovna, kterou všechny tyhle věci musejí používat. V každém případě se zdá, že balíčků je relativně dost. A vzhledem k tomu, že testování a všechno kolem asi nikdo zase tolik neřeší, tak i relativně nových až relativně experimentálních.

Pak už by se daly vybrat asi jenom dílčí perličky. Například webová dokumentace, která ochotně radí, že nastavení fontů se má udělat v /etc/fonts/fonts.conf, ale tenhle soubor samozřejmě obsahuje (z továrního nastavení) varování, že se editovat nemá, protože je fontconfigový, a při updatech se přepisuje. Třeba ne, třeba jo. Nejspíš to nikdo prostě neřeší… V Archu očividně nikdo nic moc neřeší. Prostě se to nějak spíchne.

Ale tak jo. Jinak to většinou funguje. Používat se to dá. Sice nemůžete ničemu moc věřit, některé věci, jako třeba ta síť, jsou fakt akorát vtip… není tam skoro nic, co by člověk od „lepší“ distribuce čekal. Pocit je úhrnem takový, že tohle je ta distribuce, která má přesně ty parametry, jaké by člověk čekal v důsledku chování, které kdysi popsal jwz: http://www.jwz.org/doc/cadt.html Ale třeba se vám to bude líbit, žejo.

(Jo, a mimochodem, dropbox je, zdá se, dost dobrá věc. V daných (polních) podmínkách. Tohle je něco, co měl člověk napsat a snažit se prodat. No, škoda.)